Jak jsem je dal dohromady
Pořízení druhého papouščího kamaráda
Co se týče "správného" postupu, měl by nově příchozí papoušek být v karanténě, aby náhodou nepřinesl nějakou nemoc na papouška(y), které už máme doma. Ale který mazlíčkář tohle vydrží, že. Ani já to nevydržel a karanténu neplánoval, ale upozorním na to. Já počítal s tím, že když jsou od stejného chovatele, že prostě bude zdravý. Určitě je ale nutné mít zpočátku 2 klece.
Ártíka jsem přivezl nějak kolem 14. hodiny domů, vzal jsem si schválně kvůli nim i na následující týden dovolenou :D kdyby byl nějaký problém a musel bych je sbližovat nějak postupně. Jo, možná také záleží, jestli bude nově příchozí papouščí kamarád, partner ručně dokrmený nebo odchovaný pod rodiči - pokud pod rodiči, bude těžší ochočování, ale mělo by se to také zvládnout.
Seznamování dvou papoušků
Pouštěl jsem ten den každého vždy zvlášť... třeba po 15ti minutách... jednoho, pak druhého, až jsem je pak pustil společně. R2, ač mu byly skoro 4 měsíce (Penny byly 3 měsíce, když jsem ji přivezl), tak R2 byl mnohem větší nemotora a ještě neměl pořádně natrénované létání. Potíž byla i v tom, že R2 je prakticky od začátku více agresivní, ale oni dva si sedli spolu hned :) Hlídal jsem je, sám jsem měl strach, když se člověk různě všude dočte, jak si dokáží třeba i uštípnout prst. Takže... po asi 4 vypuštěních každého zvlášť, jsem je pustil společně, ale furt je velmi bystře sledoval a dost možná i z přehnané obavy od sebe chvílemi odháněl. Přeci jen Penny byla můj první papoušek, moje první zvířátko vlastně celkově, Ártů druhé a nechtěl jsem přijít, tedy aby jeden z nich nepřišel k nějaké úhoně. Jinde se člověk dočte i toho, že je máme pustit k sobě a nechat je a oni si to třeba i "vyříkají" (to bych nedoporučoval). No ale prostě ten den byli pak už puštění furt spolu, měli se k sobě hezky, hned si probírali peříčka a byla to láska na první pohled. Ale první noc stejně spali každý v jiné kleci. Penny ve své velké, R2 v takové menší, kterou mám spíše jako transportní. Druhý den jsem je pouštěl spolu už rovnou a když pak vlezli oba do velké klece, zkusil jsem je tam zavřít a nechal je tam. Pak zase párkrát pustil a druhou noc už prostě oba spolu spali v jedné velké kleci. Možná ještě za zmínku stojí, že Penny už tenkrát sama spávala v pelíšku, ale R2 na to nebyl zvyklý a spal přichycený na mřížce klece - no a Penny s ním držela basu a spali spolu přimáčklí, většinou někde v rohu klece. Edit: pelíšek je dávno pryč, je to nebezpečný předmět!
Při případném odchytu papouška je možné použít třeba síťku (podobnou jako na motýly). Je to zpravidla rychlý chvat a je to bezpečné pro obě strany. Při jakékoliv manipulaci papouška v ruce dáváme především pozor na to, aby měl stále volný hrudník a mohl pohodlně dýchat a nedošlo k nějaké kompresi. To v krajním případě může skončit i smrtí.
Co se týče změny chování - parťáka jsem pro Penny pořizoval z důvodu, že jsem změnil práci, měl jsem na ni méně času a začala být taková trochu odtažitá, smutná, méně mazlivá. Takže přišel partner v podobě Ártíka, který, jak jsem již psal, byl od začátku agresivní - jeho postoj se příliš nezměnil, mě toleruje a já se s ním nemažu, když je potřeba. Penny je stále více odtažená, ale spolu si rozumí a to je to nejhlavnější :)
Můžete podpořit náš web :)
Jednoduše pomocí následujícího QR kódu. Děkujeme :)