Papoušek a drápky, zobák

Každý víme, že papouškovi rostou drápky a zobák, stejně tak jako lidem nehty a vlasy - jsou tvořené i ze stejného materiálu a to keratinu. Mezi lidmi je spousta názorů na stříhání nebo broušení drápků, ať už PRO nebo PROTI. Základ by měl být v tom, že k umělému zastřihování nebo broušení drápků by nemělo docházet a měli bychom papouškovi vytvořit takové podmínky, aby se o toto postaral sám. Rozhodně by se stříhat nebo například pilníkem brousit nemělo preventivně, ale až jako řešení problému. Pilníčkem můžeme lehce zabrousit špičku, aby tolik nepíchal, nedrápal. Na druhou stranu, je to jejich přirozenost a drápky mají pro lepší úchop, bezpečnější pohyb po větvích. Pokud je již nutné přistoupit k zastřižení, tak papouškovi nestříháme drápky napoprvé sami jako laikové. Papouškovi prochází drápkem žilka (drápové lůžko), které je u světlých drápků i dobře viditelné při dobrém průchodu světla. Ta se nesmí přestřihnout, hrozí silné krvácení. Nicméně pokud už papouškovi drápky, či snad zobák přerostou - navštivte veterináře, aspoň poprvé, když tento problém řešíte, ať to vidíte u profíka a poradí vám. Ale někdy i návštěva veterináře může být pro papouška stresující, to může být i samotné stříhání drápků, proto tomu raději předcházejme. Často se stává, že jak jednou sami zabrousíme nebo zastřihneme - budeme to muset už dělat celý papouškův život. Drápky poté rostou i rychleji a papoušek už si je pak sám nestíhá pořádně obrousit. Dávejme proto papouškovi dostatek čerstvých větví, hrubých větví s kůrou, na kterých se nejen brousí drápky, ale i zobák. Dále můžeme pořídit různá brusná bidla. Je jich velká spousta druhů, některá fungují lépe, jiná mají efekt menší. Vyrábějí se z různých materiálů a také různých průměrů. Je vhodné, aby měl papoušek bidla ať už koupená brusná, či z přírodních větví, různých průměrů (větve nemají být jen rovné, úhledné, naopak rozmanitost, zakroucené větve a nejlépe i některé větve šikmo, aby nebyly všechny vodorovně). Rozhodně nejsou vhodná plastová bidla, či dřevěná bidla s hladkou kůrou nebo snad soustružené kulatiny, které bývají bohužel často součástí vybavení klece. Nejlepší jsou samozřejmě zase přírodní větve, takové, které mají hrubou, vrásčitou kůru, jako například černý bez, dub (bez listů, duběnek a žaludů), ovocné stromy, atp. Papoušek by měl bidlo obejmout cca ze 2/3, ale měl by mít různě široká bidla, aby trénoval úchop, nejužší bidla by měla být taková, aby se drápky, při obejmutí, nedotýkaly. Jinak papoušek prostě zobák a drápky má a logicky to občas bude škrábat a píchat. :) Někdy může mít vliv na přerůstání drápků i strava - především bohatá na bílkoviny, či jinak energeticky vydatná. No a poslední postřeh je, že je podstatné, kde se papoušek pohybuje. Pokud je mimo klec věčně u nás na rameni - na měkkém oblečení, případně někde na gauči, atp., v kleci má třeba měkký pelíšek, ve kterém tráví spoustu času, pak budou jakákoli brusná bidla marná. V takovém případě namísto pelíšku raději doporučuji dřevěnou budku, dřevěný stan. Zobák by se neměl stříhat, ale pouze brousit.